Detail filmu | Poslední Mohykán

El último Mohicano

Dny španělské kinematografie

Země: Itálie, Španělsko
Jazyk: španělština
Podtitulky: simultánní překlad do češtiny
Rok: 1965
Délka: 92 min
Rating: 15
Režie: Harald Reinl
Námět: James Fenimore Cooper
Scénář: J. Joachim Bartsch, Roberto Bianchi Montero
Kamera: Ricardo Andreu, Ernst W. Kalinke, Giuseppe La Torre


Francisco Marín
Hudba: Francesco De Masi, Peter Thomas
Střih: Hermann Haller, Bruno Mattei

Synopse: Bílí bandité spojení s Irokézy vyvraždili kmen Mohykánů a zabili také náčelníka Čingačgůka. Jeho syn Unkas slibuje pomstu. Se svým bílým bratrem Sokolím okem pomáhají vojákům plukovníka Munroa bránícím se v pevnosti banditům, kteří se chtějí zmocnit vojenské pokladny. Do pevnosti se chce dostat kolona vedená majorem Heywardem, který má také ochraňovat Munroovy dcery Alici a Koru. Další z adaptací stejnojmenného románu J. F. Coopera se tentokrát odehrává více v pustinách a polopouštích než v hlubokých lesích. Nesmíme zapomenout, že jde o evropský western, který možná vyznívá méně krutě pro Indiány samotné. Ve filmu se objevuje řada bojových scén a děj je (dle odkazů na reálie či kostýmy) přesunut o sto let později. Ale původní příběh vlastně není příliš zásadně spjat s určitou dobou.

Harald Reinl: Harald Reinl (1908-1986) získal celosvětové renomé počátkem 60. let, kdy v období expanze westernu v Evropě začal v jugoslávských exteriérech natáčet divácky úspěšnou sérii volně inspirovanou romány Karla Maye: Poklad na Stříbrném jezeře (1962, Der Schatz im Silbersee), Vinnetou (1963, Winnetou I), Vinnetou - Rudý gentleman (1964, Winnetou II), Vinnetou - Poslední výstřel (1965, Winnetou III). Přestože filmy obsahují motivy a formální prvky westernu, ustálilo se pro ně - coby pro specifický žánr - označení „indiánka".